Staňkovka

Výlet z Radotína do Černošic

Výlet se konal 26.2.2017

Sraz byl už v půl 11 na Smíchovském nádraží. Sešli jsme se ve složení Magda, Láďa, PéŤa, Bětka, Danielka, Anežka a Tomáš a byli jsme cestovně naladěni. Malé holky se těšily. Vlak jel v 10:55 a v Radotíně byl těsně po 11. Tam jsme počkali na Ondru, který přijel busem ze Slivence.
Cesta vzhůru po červené turistické značce okolo radotínského kina a lesního hřbitůvku.
První známky hladu – bude se jíst až na kopci!
Svačina na kládách. Domečky z větví (mít s sebou jen holky, tak jsme asi vybudovaly tábořiště!).

Poznávání stromů: jehličnaté (borovice, smrk, jedle, modřín) a z listnatých habr, buk a dub (pohádka o čertovi a chytrákovi – půjdu s tebou „až opadá listí z dubu“)

První nález jmelí – to jsme sbírali skoro celou cestu, pro štěstí – a vypozorovali, že roste jen na borovicích. Možná i na dubech, ale tam jsme ho neviděli. Roste jako parazit. Bobule jsou jedovaté. Listy se používají jako léčivka. Zkuste najít na co…

Holky našly „kabelku“ ze dřeva (viz foto), kterou poctivě donesly až domů a že si jí pomalují 🙂

Za silnicí na Třebotov přírodní rezervace Staňkovka (kyselá doubrava, dymnivka dutá, tolita lékařská, roháč, mnoho druhů motýlů, mufloni).
Výhledy – Láďa s holkama . Cukrák a Zbraslav. Výhledy všichni. Údolí Berounky a Černošice. Druhá svačina.
První kvítky – trs sněženek – našla Bětka s Péťou. (S dětma je krásný, že je spousta věcí „poprvé“)

Koně v ohradě. Hladoví, protože tráva ještě neroste. Holky se s nimi dělily o svou mrkvičku z krabičky se zeleninou. Bětce kůň ožužlal bundu. Péťa se s koníky nemohla rozloučit.
Holky na posedu. Odbočujeme z červené na zelenou směr dolů na Černošice.

Bětku bere „na koně“ poprvé v životě Tomáš. Drobné komplikace při nasedání jsme překlenuli smíchem 🙂 Vysednutí provedeno bezpečně – přelezením na sloup od plotu.

Anežka má telefon s přítelem, který na ni čeká doma, tak nabírá neskutečnou rychlost a pádí z kopce směr cukrárna. My vlajeme za ní…
V cukrárně je pod stropem vláček, který nejezdí. Ale obsluhující mladý muž na otázku, zda by mohl vláček pustit, říká, že je rozbitý, ale až se na něj zeptá 10lidí, tak ho vlastnoručně opraví. Tak kdybyste měli někdy cestu kolem, nezapomeňte se zeptat (tedy pokud ještě nepojede).

Zpět vlakem a hajdy domů.
Cestou se oteplovalo a přibývalo sluníčka, takže jsme stihli pochytat i trochu paprsků na vitamín D!

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *